Arnold Koval: Od nepevných profilů padáků k pevným profilům letadel

Arnold Koval je mistr výroby. Kolem létání se točí od své první brigády v šestnácti letech, kdy poprvé zblízka poznal, jaké to je pracovat v letecké společnosti. Od té doby vystřídal mnoho pozic od prvovýroby až po kompletace.

Nyní v ellipse pracuje na pozici výrobního mistra, což je něco jako být plavčíkem na otrokářské lodi, ovšem s pravomocemi kapitána. Stará se o materiál, plánuje denní činnosti, sleduje kvalitu, pomáhá, když se nedaří, uklidňuje, povzbuzuje, motivuje. A když se něco nepovede, tak za to samozřejmě vždycky může.

Kromě toho, že všechno zvládá s profesionalitou a klidem, přidává i svoje veliké srdce, který dělí mezi práci a rodinu.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé letěl? Jaké to bylo? 

První zážitek za letadla jsem měl asi ve čtyřech letech. Bylo na na domácím LKFR v AN 2. Andula. Dodnes si to pamatuji – klopila zatáčku a já  myslel že padáme. To byl asi ten nejsilnější a zároveň první zážitek z letadla :). A tenkrát Andula ani nespadla.  

Co bylo dříve? Chuť létat a pak práce v letecké firmě (i když na padáky), nebo naopak?

Chuť létat na PK přišla skoro hned po nástupu na brigádu v šestnácti letech do Sky Paragliders. Vedoucí výroby mne vzal do tandemu na zálet padáku. Od té doby se vše spustilo, pracoval jsem ve výrobě těchto hadraplánů pod vedením leteckých celebrit jako byl Milan Michna a Tomáš Lednik a k  tomu jsem začal koukat jenom do nebe, jestli zrovna něco neletí.

V sedmnácti letech se konečně vše podařilo. Přestal jsem se koukat jen vzhůru s touhou být tam někde, ale sám jsem se i do vzduchu dostal. Sky pořádala akci ,,Otvírání nebe” pod Stolovou horou, a tam jsem se seznámil s instruktorem Františkem Pavlouškem. Za chvíli bylo vše dojednáno, už jen zbývalo to oznámit doma, a protože tehdy mi ještě nebylo 18 let, bylo třeba souhlas rodičů. Přišla spíše rezignovaná odpověď ve stylu ,,Co už s tebou naděláme. Když ti to nepodepíšeme teď, příští rok si to podepíšeš sám”. 

Pak všechno zapadlo dohromady. Po střední škole je člověk plný ambicí, čeho by chtěl dosáhnout a co mu přináší radost. Pro mne to bylo spojení práce ve firmě, co šije radost, a krásu volného pohybu v oblacích. Bylo to lákavější než vystudovaný elektro obor.

Dalším logickým krokem od hadraplánu bylo, že jsem začal pracovat na kompletaci letadel. Radost, jakou krásu a zážitky přináší pilotům, co děláme, mi zůstala dodnes, ať jsou to už profily pevné nebo flexibilní.

Co říkala na létání vaše rodina a jak se tváří na to, že občas musíte i v letadle udělat nějaký zálet a diagnostiku za letu?

V době, kdy jsem ještě bydlel u rodičů, měli vždy obavy. Je přirozené mít strach o své dítě, ale zvykli si. Momentálně mám již svou rodinu a děti, o které budu mít taky jednou strach, takže to chápu. Nyní mám od létání na kluzácích pauzu, než děti vyrostou aspoň do pubertálního věku, pak bude třeba hlavu někde pročistit.

Momentálně je spousta příležitostí, jak si zadek povozit v našem krásném letadle Manželka z toho měla obavy a moc nadšená nebyla. Lidé často mají obavy z toho, co neznají, a cesta nejmenšího odporu je jim ukázat, jaké to je. 

Jednoho krásného večera se podařilo, manželka se prolétla a přišla na to, proč létání máme rádi. Tím se problém vyřešil nejlepším možným způsobem. A děti, protože bydlíme od LKFR, co by kamenem dohodil, poznají ellipsu už z dálky a neodolají každé příležitosti si do letadla aspoň sednout.

Co máte na práci v leteckých společnostech nejraději?

Odpověděl bych asi, že dělám výjimečnou práci. Nejsem stavěný na práci typu pásová výroba a podobně. I když mě práce kolikrát stojí spoustu sil a starostí, vždy si pak na letišti řeknu: Stojí to za toi. Ať to byly padáky nebo teď letadla, stále na ně budou ostatní lidé koukat s úžasem a já můžu říct, tohle je má práce.

Která zásadní věc vám projde rukama a každý pilot ji pozná? 

Momentálně mám na starost výrobu už od prvopočátku cesty ellipsy. Vše začíná na laminaci, kdy se snažím dohlédnout, aby už při výrobě dílčích dílů bylo vše pěkné, jak má být.

Také mám na starost finální kompletaci, kdy se nám klube před očima finální podoba éra. Je třeba dohlédnout na to, aby vše nejen krásně vypadalo, ale hlavně fungovalo, jak má.  Když máme na dílně hotovo, hurá na letiště letadlo připravit na zálet a následně na předání zákazníkovi. Takže mi projde rukama celá ellipsa.